Osm finančních priorit, na které by se měli zaměřit třicátníci (vyšlo v médiích)

Třicáté narozeniny jsou jedním z  milníků, které obvykle nutí člověka zamyslet se nad tím, co zatím v životě dokázal a jaké má plány do budoucna – ať už se jedná o kariéru, rodinu nebo bydlení. A jednou z oblastí, na kterou by se třicátníci měli bezpochyby zaměřit, jsou i finance.

„Finanční rozhodnutí, která lidé ve věku kolem třiceti let učiní, často ovlivní zásadním způsobem následující desetiletí jejich života. A to platí i o krocích, které člověk v této době nepodnikne, ať už z důvodu, že je odloží na později nebo zcela opomine. Bohužel ale s přibývajícími roky už může být pozdě tyto resty optimálně řešit,“ říká Dušan Šídlo, analytik společnosti Broker Trust.

Na co se tedy jako třicátník ve finanční oblasti především zaměřit?

Finanční cíle. Vědět, čeho chce člověk prostřednictví peněz dosáhnout, je odrazový můstek pro to, aby začal s financemi nakládat efektivně. Cíle mohou být přirozeně různé – od krátkodobých, které se mohou rychle měnit, po dlouhodobé, které by měly mít trvalejší charakter, typicky například vytvoření dostatečné finanční rezervy do důchodu či pořízení vlastního bydlení.  „Ten, kdo nemá stanovené finanční cíle, těžko hledá správnou strategii nakládání se svými prostředky a v této oblasti spíše jen přešlapuje na místě, ztrácí čas a peníze vydává neúčelně,“ uvádí Dušan Šídlo.

Monitorování příjmů a výdajů. Jedna věc je mít cíl, druhá je vědět, jaké prostředky má člověk pro jeho dosažení. Pokud to už nedělá, měl by každý třicátník začít udržovat aktuální přehled o svých příjmech a výdajích, a podle toho průběžně upravovat svůj rozpočet. Smyslem je vytvořit takovou bilanci, kdy po uhrazení nutných výdajů, zůstanou ještě volné prostředky, se kterými jde nakládat z hlediska jejich budoucího zhodnocení.

Splacení dluhů. Splatit dluhy z mládí, typicky z kreditních karet či kontokorentů, by mělo být prioritou, má-li člověk volné prostředky. Nejen, že toto dluhové břímě zatěžuje kvůli úrokům jeho rozpočet, ale může se stát i přítěží například při pozdější žádosti o hypotéku nebo úvěr, které mají sloužit k pořízení majetku, jenž bude dlouhodobě uchovávat hodnotu. „Banka může odmítnout kvůli existujícím dluhům poskytnout například hypotéku v dostatečné výši pro pořízení vyhlídnuté nemovitosti,“ upozorňuje Dušan Šídlo.

Finanční rezerva. Mít stranou peníze pro případ náhlých výdajů, ztráty zaměstnání nebo například dlouhodobé nemoci je další priorita. „Dostatečná rezerva, která dokáže zabránit propadnutí do finanční tísně, by měla stačit na úhradu dluhů a nezbytných životních výdajů po dobu šesti měsíců,“ říká Dušan Šídlo. Peníze by pro takový případ měly být okamžitě dostupné a ne uložené v dlouhodobých finančních produktech (jako jsou například termínované vklady, stavební spoření), z nichž je lze vybrat jen za poplatek či se ztrátou státních příspěvků. Jako ideální se z tohoto hlediska jeví běžný bankovní účet, vzhledem k aktuálním minimálním úrokům je ale na zvážení, zda na takovém účtu nechávat více než nezbytné množství peněz.

Kariéra a vzdělávání. Třicátníci by se měli rovněž zamyslet nad svojí pracovní kariérou. Už mají pár let praxe za sebou a měli by zvážit, zda dostávají tomu adekvátní plat a zda skutečně dělají to, co je naplňuje. Možnosti pro změnu zaměstnání mají v tomto věku ještě doširoka otevřené. Pro pracovní i osobnostní růst je také klíčové neskončit se vzděláváním školou, ale pokračovat v něm i během zaměstnání, ať už samostatně s pomocí literatury, internetu nebo různých organizovaných kurzů.

Zajištění na důchod. Ačkoliv mají třicátníci do penze ještě daleko, zajišťovat se na stáří by měli co nejdříve. Využijí tak totiž maximálně efekt dlouhodobého úročení uložených peněz, kdy platí jednoduché pravidlo: „čím déle, tím lépe“. Nemusí přitom spořit hned tisícové částky, ale začít na několika stokorunách a své vklady zvyšovat podle toho, kolik peněz mají k dispozici. Jedním z nejvyužívanějších způsobů, jak si zajistit přilepšení v penzi, je v Česku doplňkové penzijní spoření v tzv. účastnických fondech, kdy je možné využít i příspěvky zaměstnavatele a daňové úlevy.

Investice. Vedle konzervativních variant investování, jako je stavební spoření či nákup státních dluhopisů, se nemusejí třicátníci při pravidelném investování menších částek po delší dobu obávat ani nástrojů, které mají o něco dynamičtější strategii a slibují vyšší zisky za cenu vyššího rizika. Takovou variantou jsou například některé podílové fondy. Třicátníkům i v tomto případě „hraje do karet“ to, že si své investice rozloží na delší časový horizont. „Dlouhodobý charakter investice zpravidla kompenzuje krátkodobé výkyvy trhu,“ dodává Dušan Šídlo.

Pojištění. Když je člověku dvacet a nemá ještě pořádně žádný vlastní majetek, nevidí důvody, proč by měl přemýšlet o pojištění. Třicátníci, kteří začínají kariérně růst, vstupují do dlouhodobých partnerských vztahů, stávají se rodiči a zvětšují svůj majetek, by už ale o vhodném pojištění měli začít uvažovat, protože může jim a jejich blízkým pomoci udržet nastavený životní standard ve chvílích, kdy se o něj nebudou schopní postarat sami. Ať už se ale jedná o pojištění majetku nebo rizikové životní pojištění, je nutné pečlivě vybírat.

„Důležité je řídit se tím, že o kvalitě pojistky nevypovídá její cena, ale rozsah krytí. Na trhu je obrovské množství produktů, ve kterých je pro laiky obtížné se vyznat. V takovém případě je užitečné vyhledat nezávislé odborníky, kteří s výběrem vhodné pojistky poradí,“ dodává Dušan Šídlo ze společnosti Broker Trust.